Kdo bych nechtěl najít poklad. Jeden takový jsem nedávno objevil a chtěl bych se o něj s Vámi podělit. Dopředu přiznávám, že asi zklamu všechny ty, kteří se těší na zlaté mince nebo šperky zakopené v lese pod velikým kamenem. Můj poklad se sice neblýská, ale pro milovníky historie je snad ještě víc přitažlivější. Jsou to nejstarší mapy, které zachycují Radim a její okolí.
Nejstarší mapa, na které jsem objevil jméno Radim, byla vytištěna již v roce 1726. Přestože nezobrazuje detailní dispozici obce, dává nám spoustu zajímavých informací. Její náhled najdete v úvodu tohoto článku. Doporučuji si povšimnout, že v tomto výřezu jsou pouze dvě sídla vyznačena tučným tiskacím písmem. Je to Radim a jsou to sousední Plaňany, které na této mapě jsou uvedeny pod názvem Planian. Všechny ostatní sídla jsou potom vyznačena písmem psacím, což odpovídalo sídlům s nižší důležitostí a velikostí. Pečky se v té době označovaly jako „Pečky Podblatné“, což odpovídalo podmáčenému terénu na kterém se nacházely. V té době ještě také existovala samostatně stojící usedlost, či tvrz označovaná jako Kandie. Na mapě zakreslená jako Candia. O ní se několikrát zmiňuje i radimská kronika. Další hodnotnou informací je podoba radimské rybniční soustavy. Mapa není v přesném měřítku, ale ukazuje nám alespoň přibližnou velikost, rozložení a systém napájení. Dva radimské rybníky, označené jako Horní a Dolní potom zaznamenáváme i v pozdější době. Rybník v Chroustově není v tomto provedení moc známý. Na mapě je také vidět i největší rybník Klenot u Ratenic. K detailům rybničního hospodaření se vrátím v jedné z dalších kapitol Živé kroniky. Poslední věc, na kterou bych vás rád na této mapě upozornil, jsou cesty. Obchodní stezky, jejíž páteřní královská magistrála, označovaná jako Trstenická stezka, procházela od Prahy přes Vrbčany a Plaňany, a odtud pokračovala do Kolína a dále. Zakreslená je i její pozdější odbočka, která vedla přes Velim a Tatce.
Druhá část našeho pokladu pochází z roku 1841. Jedná se o tři otisky císařských listů, která nám ukazují detaily Radimi v krásném a podrobném provedení. Originál této mapy je poměrně známý, ale rozlišení a přesnost není dostatečná pro přesnější lokalizaci všech staveb a dalších objektů. Na těchto otiscích je vše přesně zakresleno v měřítku a tím získáváme úžasně přesný pohled do naší, témeř 200 let staré obce. Na mapě je vidět červeně označený areál zámku s upravenými zahradami. Zakresleny jsou oba mosty přes Výrovku. Jak ten kamenný, ale i most dřevěný, který stával na cestě do Peček. Dominantní je areál hospodářského dvora, velká budova Špýcharu a pivovar. Vidět je kovárna, Flusárna a myslivna. Zajímavá je tehdejší dispozice malého rybníčku za zámkem, tehdy sloužící jako vodní nádrž pro potřeby pivovaru. Zakreslená je i zapomenutá budova, která stála za rybníkem a po které ještě na konci minulého století byly patrné zbytky základů. Všechny ostatní stavby, které jsou vyobrazeny růžově, byly zděné chalupy. Stavby vyobrazeny žlutě, byly stavby roubené, dřevěné. Definován byl už kamenolom, který se později využil ke stavbě železniční trati. Vidět je i pískovna u Chotutic. Pozemky za dnešním koupalištěm nebyly zalesněny, ale rozděleny ploty na malé loučky. Místo rybníků jsou už zakresleny jen podmáčené louky. Na druhém listu je vidět teprve vznikající Karlín a na posledním třetí listu je vidět situace v Chroustově a to na radimské katastrální straně. Zde je dominantní tehdejší areál panské cihelny. Za povšimnutí stojí označení pozemku u věže, kterému se dříve říkalo „Za Lusthausem“, tedy za letohrádkem. Letohrádek měl stávat někde nad Radimí. Z kroniky vím, že jeho zbytky byly kolem roku 1880 ještě znatelné, ale na mapě objekt zakreslen není. Další informace k letohrádku mi bohužel zatím chybí.
Pospané listy si můžete prohlédnout v gelerii níže, nebo v lepším rozlišení na odkazu ZDE. Kdo z Vás má zájem o další podrobnější informace, nebo mi můžete poskytnout jakékoliv upřesnění k těmto mapám a objektům na ní, prosím ozvěte se. Pomůžete mi tak obohatit historii naší obce. Děkuji.
