Pokud máte rádi historický román, je tento příspěvek určen především Vám. Téma literatury v naší obci můžeme pojmout různě, navíc historie naší radimské obecní knihovny je bohatá a určitě o ní zpracuji jednu samostatnou kapitolu. Tentokrát bych Vám ale rád nabídl opravdovou třešničku, možná přímo delikatesu a věřím, že si na ní pochutnájí nejenom milovníci románů.
Nejprve si prosím prohlédnětě obrázek nad tímto článkem. Uhodli byste co zachycuje? Pokud se dáte podat, potom Vám prozradím, že obrázek zachycuje italskou operní zpěvačku Malerbi, tajnou lásku Wolfgang Amádea Mozarta, jak odpočívá v komnatě radimského zámku jednoho letního odpoledne roku 1786. Obrázek namaloval pan Vojtěch Kubašta v roce 1948 jako ilustraci k reedici historického životopisného románu Mozart, román génia, který napsal František Josef Čečetka v roce 1925 a která vyšla v roce 1948 pod názvem Sbohem Milovaná. Obrázek Malerbi při čtení knihy uvádí první kapitolu, která se celá odehrává v naší Radimi, na radimském zámku.
František Josef Čečetka byl významný, ikdyž dnes již zapomenutý český spisovatel. Narodil se v roce 1871 a zemřel za okupace v roce 1942 v Praze. Ve své době bylo jeho dílo populární a srovnatelné například s vrstevníkem Aloisem Jiráskem. František Čečetka byl velice plodný spisovatel a za svůj život napsal kolem stovky různých děl. Jeho nejsilnější formou byly především životopisné romány. Mozart, román génia pak patří k těm nejvíce ceněným. Je pravda, že jeho dílo bylo oblíbeno především samotnými čtenáři. Daleko chladnější hodnocení dostával ale od literární kritiky. František Čečetka byl učitel, který působil v Nymburku a Poděbradech. Sám se ale považoval hlavně za spisovatele.
Děj románu zachycuje kus Mozartova života spojeného s Prahou, počínaje jeho fenomenálním úspěchem s Figarovou svatbou, strhující vznik Dona Giovanniho i jeho poslední návštěvu v roce 1791, kdy na objednávku komponuje za pouhých 18 dnů operu La clemenza di Tito, k příležitosti korunovace Leopolda II českým králem. Celý Mozartův příběh se odehrává s pozadím našeho kraje a to především díky dalším románovým postavám, doktoru Františku Xaverovi Něměčkovi, rodákovi ze Sadské, který byl ve skutečnosti blízkým Mozartovým přítelem a později učitelem a vychovatelem jeho syna Karla a učiteli Plačkovi, nadanému hudebníkovi, který s Mozartem občas hrával. Učitel Plaček vyučoval původně v Radimi na zámku a později v Pístech a Hradišku. I tato postava je opravdová a doložená. Je známo, že František Čečetka dbal na přesnost historických detailů a při své práci si vždy důkladně prostudoval spoustu místních archiválií a každé románové místo osobně navštívil. Samozřejmě že v jeho románech je i řada dalších smyšlených postav, dialogů a romantických zápletek, tak aby děj byl poutavý pro čtenáře. Celý děj je silně vlastenecký a poplatný meziválečné době svého vzniku. Nicméně vykreslení místopisu, včetně naší Radimi, hlavní události a historické momenty jsou pravdivé.
V románu se Radim vyskytuje několikrát. Kromě první kapitoly je dost velký prostor věnován další skutečné události, vítání českých korunovačních klenotů v Plaňanech při jejich návratu z Vídně do Prahy v roce 1791, kdy se u plaňanské fary schází obyvatelstvo a představitelé všech okolních obcí. Z Vavákových pamětí víme, že tato událost byla opravdu velkolepá a přivítání v Plaňanech bylo opravdu nejslavnostnější z celé jejich cesty. Poslední zmínkou je potom slavný královský hon v radimské bažatnici, který pro dvůr zorganizoval kníže Lichtenstein a o kterém se ještě dlouho vyprávělo.
Více Vám z děje už prozrazovat nebudu. Snad jen, že skutečná návštěva Mozarta v Sadské a na Hradišku nikdy nebyla prokázána a je pouhou doměnkou. V Sadské ale zcela jistě pobýval později Mozartův syn Karel. Kdo ale máte rádi literaturu, potom se i tak můžete nechat unášet kočárem od Sadské do radimského zámku cestou v Hruškách, kolem božích muk na tatecké silnici. Můžete se s Plačkem procházet v letním večeru zámeckou zahradou a pak nocí prchat kolem Výrovky do radimského háje. Původní vydání románu Mozart, román génia i pozdější vydání Sbohem milovaná se dá stále sehnat v antikvariátech. Pokud by si někdo chtěl knihu vypůjčit a přečíst, nebo se dovědět více o autorovi Františku Josefu Čečetkovi, neváhejte se na mě obrátit.
