Pokud se vydáme z Radimi směrem na jih, za chvilku se nám na obzoru objeví kostel sv. Václava ve Vrbčanech. Ohrazený kostel s oddělenou zděnou zvonicí stojí na malém návrší obehnán hřbitovní zdí a ochranným valem. Samotná obec Vrbčany se rozprostírá schovaná pod ním. Vrbčanský kostel zcela jistě stojí za návštěvu a naši pozornost. Nejenom, že je součástí svatovojtěšské legendy, ale prokazatelně ukrývá asi nejstarší stavební pozůstatky raného středověku v našem okolí. Archeologický průzkum probíhající v 30. letech 20. století odhalil pod podlahou kostela velmi dobře zachovalé pozůstatky původní románské stavby. Její založení se přičítá sv. Vojtěchovi, pražskému biskupovi z rodu Slavníkovců. Toto návrší bylo ale zřejmě využíváno jako kultovní místo ještě daleko dříve. Podle legendy právě zde proběhl symbolický akt usmíření mezi tehdejším knížetem Zličanů Radslavem a knížetem Přemyslovců Václavem. Na památku bylo v původním, asi dřevěném kostelíku ponecháno Václavovo kopí, na které později připnul Vojtěch svoji korouhev. Kdo se chce dozvědět více o této etapě našich dějin, doporučuji shlédnout kapitolu Jméno Radim v radimáčkově Živé kronice.
Praporec podle legendy vstoupil do dějin znovu v roce 1126, kdy pomohl českému knížeti Soběslavovi porazit německého krále Lothara u Ústí nad Labem. Po vítězné bitvě byl praporec vrácen do vrbčanského kostela, aby stejnou službu poskytl znovu v roce 1260 králi Přemyslu Otakarovi II proti uherskému králi Bélovi IV. Praporec se stal slavný po celé zemi a byl uctíván jako ochránce českého království. Během husitských bouří byl praporec údajně ukryt do podzemí kostela, kde spočívá dodnes.
Pravdou zůstává, že v základech kostela je jistě zapsaná důležitá část našich dějin, ke kterým se sluší chovat úctu a respekt. Samotná stavba prošla řadou stavebních úprav, poslední výraznou přestavbou potom v první polovině 18. století. Z té doby je o zděná zvonice se dvěma velkými zvony. I jejich historie stojí za pozornost. Zájemcům, kteří by se chtěli dozvědět více, doporučuji podrobný článek místní kronikářky paní Svobodové, který je publikován zde.
Fotogalerii exteriérů v plném rozlišení si můžete prohlédnout na tomto odkazu. Zájemce o velkoformátové fotoplátno, odkazuji potom na radimáčkovu letní kolekci.
