K poslednímu červnu patří v naší zemi neodmyslitelně školní vysvědčení. Generace po generaci, prožívá radost ze studijních úspěchů a smutek z neúspěchů. Odměny či naopak tresty potom nabírají různých podob a jsou motivací či strašákem do dalších let. Dobré, spravedlivé odměny nebo pochvaly není nikdy dost a tak pokud vaše ratolest celý školní rok řádně pracovala, neberte to jen za běžnou normu a najděte si čas tento úspěch náležitě ocenit. V případě neúspěchu si pak dovolím připomenout, že od roku 1869 jsou tělesné tresty na našich školách zakázány, přestože i sám učitel národů Jan Ámos Komenský je autorem výroku „Kdo neposlouchá, nechť je bit“. Proto učitelé nemají jinou možnost, než studijní nedostatky ohodnotit sníženou známkou. Zde se pak nabízí rada, že vařečka patří do hrnce nikoliv na zadek a špatná známka se dá napravit pouze poctivou prací v následujícím roce.
Každopádně jedna zajímavost. Věděli jste, že pětistupňová škála hodnocení platí od roku 1905, kdy byl přijat první vyučující a školní řád? Více než sto let s jednou výjimkou a to byla doba nacistické okupace, kdy Němci zavedli šestistupňovou škálu: velmi dobrý, dobrý, uspokojivý, dostatečný, sotva dostatečný a nedostatečný. Takže pokud dnes někdo přinesl domů pětku, věřte, že historicky mohlo být i hůře. Jeden příklad na archivním vysvědčení z radimské školy z roku 1938.
