Dočkali jsme se. Po zimě nastupuje jaro a s ním přicházejí Velikonoce. Pokud se Vám zdá, že letos jsou tyto svátky jara později, máte pravdu. Loni jsme slavili velikonoční neděli již 4. dubna, letos ji slavíme až 17. dubna. Důvodem je pohyblivost těchto svátků. Termín Velikonoc určuje první jarní úplněk, respektive první následující neděle po úplňku. Například příští rok nám to vyjde na 9. dubna a o rok později 31. března. Nicméně kdo si počká až do roku 2038, oslaví velikonoční neděli až 25. dubna. Takto určený termín Velikonoc je potom základem pro další navazují křesťanské svátky.
U nás zažitý slovanský název je odvozen od Velké noci, kdy Ježíš vstal z mrtvých. Anglický název Easter je potom odvozeninou německého Ostern, neboli svítání.
Přestože Velikonoce jsou především křesťanské svátky, jejich dnešní podoba je směsicí historického, sociálního a kulturního vývoje. Naše tradice pomlázky je v tomto směru vcelku unikátní regionální záležitostí bývalého Československa. Více o vývoji našich českých tradic si můžete dohledat ve velikonočním příspěvku z loňského roku.
Docela zajímavé jsou zažité velikonoční symboly. Zatímco symbol vajíčka, jako počátku nového života a beránka, jako čisté oběti, jsou obecně známé, význam velikonočního symbolu zajíce již třeba tak rozšířen není. Zajíc symbolizuje zmrtvýchvstání. Zásluhu na tom má jeho schopnost spát s otevřenými oči. Oko zajíce je daleko méně citlivé než u ostatních savců a proto zajíc nemá tak velkou potřebu oko chránit. Díky tomu funkce očního víčka je hodně potlačená. Zajíc si dokonce osvojil zajímavou únikovou taktiku, kdy v případě ohrožení dokáže velmi důvěryhodně předstírat smrt ve strnulé poloze s otevřenými oči, ze které přejde ve vhodný okamžik velmi mrště do útěku.
A jak je to třeba s Velikonočním ostrovem? Velikonoční ostrov získal toto pojmenování přesně před třemi sty, kdy o Velikonoční neděli roku 1722 nizozemský admirál přistál u jeho břehů. Kromě typických soch je tento vcelku malý ostrůvek význačný tím, že patří k nejodlehlejším místům na světě. K dalšímu nejbližšímu obydlenému ostrovu je to přes 2000 km a k pevninské Chilské republice, ke které územně náleží, je to plných 3.600 km. Dnes tento ostrov, který přejdete za jeden den, má asi 6.000 obyvatel. Historicky je to jeden z příkladů, kdy lidstvo svoji činností narušilo natolik původní ekosystém, že se stal nějakou dobu neobyvatelným.
Ať budete trávit letošní Velikonoce doma, či někde na cestách, přeji Vám, ať jsou především veselé.