Šuplík, jeho další poklady

Mar 3, 2021 | Zajímavosti

Uveřejnění našeho prvního článku na téma zapomenutých mincí z první republiky zatím nepřineslo žádné zázračné zbohatnutí, zřejmě nikdo doma nenašel 5 haléř z roku 1924. Proto přinášíme pokračování a nabízíme Vám další zajímavé informace o vzácnějších kusech naší převálečné československé korunové měny.

V roce 1933 byl vyražen v obrovském nákladu dvaadvaceti milionů kusů 25 haléř, a to jako jediný ročník tohoto druhu. Tato velmi zajímavá a neobvyklá mince má průměr 21mm a váhu 4g. Vyrobena byla ze slitiny mědi a niklu. Současná cena velmi dobře zachovaných kusů se dnes pohybuje v řádu desítek korun. Kdo ale hledá opravdu cenné poklady, potom měl by hledat velmi vzácný 25 haléř z roku 1932. Rok před oficiální ražbou byla provedena zkouška výroby tohoto 25 haléře, v počtu několika málo kusů. Všechny zkušební mince měly být úředně zlikvidovány, ale jak už to bývá, pár kusů se zachovalo a likvidaci uniklo. Tyto zachované kusy mají dnes nedozírnou hodnotu. 25 haléř s letopočtem 1932 je k vidění pouze v trezorech ČNB a proto najít doma takový unikát je velmi nepravděpodobné. Pár kusů se ale nedávno objevilo i se znaleckým posudkem ve veřejné aukci a jejich docílená cena se pohybovala v řádu stovek tisích korun.    

Možná méně vzácné, ale snad o to hezčí mince, které se navíc docela často dají v našich šuplících najít, bývají staré prvorepublikové pětikoruny. Ty byly raženy ve třech provedeních přestože se jednalo o stále stejnou minci.

První varianta byla ražena ze slitiny mědi a niklu s průměrem 30mm a váhou 7g. Toto provedení bylo vydáno s letopočty 1925, 1926 a 1927. První dva ročníky 1925 a 1926 jsou celkem běžné, díky velmi vysokému nákladu vyrobených kusů. Jejich dnešní cena se pohybuje v desítkách korun až nízkých stokorunách. V roce 1927 ale proběhla doražba za opotřebované mince a to s daleko menším nákladem. Cena této dobře zachované mince se dnes pohybuje v řádu až několika tisíc korun.

Druhá varianta této pětikoruny byla potom vyrobena ze stříbra v jakosti 500/1000, s průměrem mince 27mm a váhou 7g. Tato varianta se razila pět let v řadě, a to od roku 1928 do roku 1932. Dá se říci, že tady není v ceně jednotlivých ročníků nějaký větší rozdíl a pěkná pětikoruna se dá pořídit či prodat v řádu stovek korun.

Nejzajímavější je třetí provedení, kdy se pětikoruna vrátila k niklu a byla ražena s letopočty 1937 a 1938. Ročník 1938 doma najde skoro každý, jeho cena ve špičkové kvalitě se pohybuje pouze v desítkách korun. Vzácný je ale ročník 1937. Tato mince je tedy úplně jiná kategorie. Původně zamýšlená zkouška se změnila na normální ražbu s velmi omezeným počtem kusů. Tomu odpovídá i její vzácnost a samozřejmě její tržní cena. Ve veřejných aukcích a v nabídkách prodejen numismatických a bankovních domů se tato pětikoruna pohybuje v desítkách tisíc korun. I zde byly zaznamenány pokusy novodobých padělatelů o předělání původního letopočtu z roku 1938 na rok 1937. Proto by každý zájemce o koupi měl být opatrný a poradit se s odborníkem, podobně jako u 5 haléře 1924.

Příště se dostaneme k předválečné desetikoruně a řekneme si něco i o zbývajících oběžných a pamětních mincích z doby první republiky.  I zde se najdou cennější kousky a hlavně se v zapomenutých šuplících mohou mnohem častěji nacházet. Pokud se chcete o mincích a bankovkách dozvědět více, nebo potřebujete svoje nálezy konzultovat. Můžete se obrátit na Radimáček, zprostředkujeme vám odbornou radu České numismatické společnosti.

Josef Růžička

DALŠÍ ČLÁNKY

Kníže Karel I. z Lichtenštejna 1569 – 1627. Finance – majetek – politika

Mezi aristokratickými rody zemí Koruny české nejvíce rozporů vzbuzují Lichtenštejnové. Konfiskace jejich majetku dle tzv. Benešových dekretů v roce 1945 a lichtenštejnskou stranou vyvolané soudní (neúspěšné) spory mnohdy provázejí „vášně a hněv“, avšak donedávna...

Lichtenštejnové – 400 let knížecího rodu v Čechách

recenze výstavy Ve Slezském zemském muzeu v Opavě se konala výstava Knížata z Lichtenštejna – Páni země opavské a krnovské, kterou byl hodnocen význam tohoto rodu. Její kurátoři se zaměřili na lichtenštejnská panství na Moravě a ve Slezsku, ale královský...

Marie Majerová

Minimálně ve školních hodinách literatury se zřejmě každý z nás setkal se jménem Marie Majerové. České spisovatelky, novinářky a překladatelky. Někteří se možná seznámili i s jejím dílem. Málo kdo by asi ale věděl, co měla Marie Majerová společné s naší...

Zavíříme si nebo zavýříme si?

Jaro je zde a příroda nám to dává, stejně jako každý rok, pomalu ale jistě vědět. Já si myslím, že Radim a její okolí je krásná v každém ročním období, ale jaro v sobě skrývá ještě něco navíc. Něco jako energii života, která čeká na ten správný okamžik, kdy...

NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI II

Díky slavnostnímu otevření nového sportovního areálu, se mi naskytla možnost prostudovat několik starých fotografií s tímto tématem. Děkuji za zpřístupnění obecního i klubového archivu a všem kdo mi umožnili nahlédnout do svých rodinných sbírek. Úvodní fotografie...

Fiat 666NM

Velice mě potěšil zájem o nedávno zveřejněné fotografie z května/června 1945, dokumentující situaci v Radimi. Unikátní fotky tábora Rudé armády, protiletadlového oddílu s kánony 37mm, postaveného na louce u Dobřichova, pak pěkně doplnily původní...

Poslední školní den

K poslednímu červnu patří v naší zemi neodmyslitelně školní vysvědčení. Generace po generaci, prožívá radost ze studijních úspěchů a smutek z neúspěchů. Odměny či naopak tresty potom nabírají různých podob a jsou motivací či strašákem do dalších let....

Stanice Radim

O železniční trati Pečky – Kouřim jsem se v různých souvislostech zmínil již několikrát. Přesto trať, která slouží Radimákům více než 140 let, si jistě zaslouží svoji vlastní kapitolu, která čeká na svoje zpracování. Dnes bych se rád podělil aspoň o zajímavou...

Zajímavé Velikonoce

Dočkali jsme se. Po zimě nastupuje jaro a s ním přicházejí Velikonoce. Pokud se Vám zdá, že letos jsou tyto svátky jara později, máte pravdu. Loni jsme slavili velikonoční neděli již 4. dubna, letos ji slavíme až 17. dubna. Důvodem je pohyblivost těchto svátků....

Prokop

Každý Radimák by měl znát příběh svatého Prokopa, zřejmě našeho nejbližšího svatořečeného rodáka, kterému věnuji toto krátké povídání. Svatý Prokop se narodil v blízké Chotouni. Datum jeho narození není známo, ale odhaduje se, že mohl být vrstevníkem sv. Radima. Toto...